Test: Opel Frontera Electric – láká cenou i prostorem

Opel Frontera se vrátil do automobilového světa ve zcela novém pojetí. Nyní nejde o drsný off-road, jako tomu bylo v případě původní Frontery. Nově je to cenově dostupné a překvapivě prostorné SUV. V případě testovaného vozu navíc plně elektrické. Nicméně elektromobilita je pro koncern Stellantis, kam Opel stejně jako třeba Peugeot nebo Citroën spadá, celkem náročná disciplína. Nabízí se tedy otázka, jaký je to elektromobil?

Návrat legendárního jména Frontera do portfolia značky Opel vyvolal v automobilovém světě značný rozruch, ale tentokrát se nejedná o drsný off-road do těžkého terénu, ale o menší rodinné SUV, které v případě testovaného vozu sází na čistě elektrický pohon a nabídku místa pro posádku i zavazadla. Nový Opel Frontera se ale dodává i v hybridním provedení, nás však více zajímal čistě bateriový elektromobil. Ten je postaven s jasným cílem oslovit ty uživatele, kteří hledají prostorné auto za rozumnou cenu a chtějí přejít na elektromobilitu.

Vůz na první pohled zaujme svým krabicovitým designem, který není samoúčelný. Vysoká stavba karoserie a kolmé stěny slibují vynikající využití vnitřního prostoru, což se v praxi potvrzuje. Tísnit se nebudete ani na zadních sedadlech, kde je plochá podlaha bez středového tunelu, což využití ještě zpříjemňuje. Frontera se přitom dělá i jako hybrid, takže absenci tunelu opravdu musíme vyzdvihnout a ocenit.

Přední části dominuje moderní maska Opel Vizor, která pod jedním černým panelem ukrývá nejen logo značky, ale i senzory asistenčních systémů. Vůz je vybaven LED světlomety vpředu, avšak ani za příplatek nelze získat světla s technologií Matrix – na druhou stranu, v této cenové kategorii to nelze ani považovat za handicap, navíc tato standardní LED světla svítí výborně (zadní světla jsou LEDková až ve vyšší výbavě GS, v níž je i testovaný automobil). Celkově působí auto dospěle a odolně, k čemuž přispívají i výrazné lemy blatníků a ochranné plastové prvky ve spodní části karoserie.

Prostorností zaujme
Interiér vozu se nese v duchu filozofie digitálního detoxu, což v podání Opelu znamená odstranění všech rušivých prvků a soustředění se na přehlednost. Přístrojová deska je osazena dvěma desetipalcovými displeji, které tvoří takzvaný Pure Panel. Levý displej slouží jako digitální přístrojový štít a zobrazuje nejdůležitější jízdní data, zatímco pravý dotykový displej ovládá multimediální systém.

Při jízdě na západ navigace zobrazuje zapadající slunce, ale naplánovat nabíjecí zastávky neumí

Infotainment je celkem svižný, má moderní grafiku a podporuje bezdrátové propojení přes Apple CarPlay a Android Auto, což je dnešní standard a v případě Frontery i nutnost. Vestavěná navigace totiž nabíječky sice zobrazuje, ale neumí naplánovat nabíjení na trase, pokud ji nelze absolvovat bez nabíjecí zastávky. Lepší práci tak odvede aplikace v mobilním telefonu, jako je třeba ABRP.

Velkým plusem pro ergonomii je zachování fyzických tlačítek pro ovládání klimatizace, ale i výhřevu sedadel, volantu a čelního okna pod středovým displejem. Jednoznačnou pochvalu pak zaslouží fyzická tlačítka vlevo od volantu, sloužící k deaktivaci otravného upozornění na překročení rychlosti a odrážení od jízdních pruhů. Zajímavým detailem jsou pak sedadla Intelli-Seat, která mají uprostřed sedáku speciální výřez snižující tlak na kostrč, díky čemuž je cestování opravdu komfortní i po několika hodinách jízdy. Sedala si nás jednoznačně získala!

Designově velice povedená palubní deska je z tvrdých plastů, ale vůbec nám to nevadilo

Pokud jde o vnitřní prostor, Frontera Electric exceluje jak nabídkou místa pro posádku, tak objemem zavazadelníku a variabilitou. Základní objem nákladového prostoru činí 460 litrů, což je odpovídající objem vzhledem k velikosti vozu – Frontera je o více jak 10 cm kratší než Škoda Elroq, jejíž zavazadelník nabízí objem 470 litrů (dno zavazadelníku Frontery lze zvednout a zpřístupnit tak prostor pro nabíjecí kabely či povinnou výbavu, nebo jej zcela vyjmout a zavazadelník tak zvětšit – bohužel vpředu chybí frank). Po sklopení zadních sedadel se prostor zvětší až na 1600 litrů. K dispozici jsou samozřejmě i menší odkládací místa v interiéru, například kapsy na mobilní telefony na zadní straně předních sedadel, do dveří se vejde i velká PET lahev, nechybějí držáky nápojů vpředu, kam lze mezi krajní gumy umístit i tablet a najdeme zde také bezdrátovou nabíječku telefonu.

Trhače asfaltu nečekejte
Pod kapotou vozu pracuje elektromotor o výkonu 83 kW (113 koní), jehož maximální točivý moment dosahuje hodnoty 124 Nm. Akcelerace není na poměry elektromobilu nijak oslnivá, dalo by se říct, že je spíše na hranici akceptovatelnosti (0-100 km/h za 12,8 sekundy, maximální rychlost 143 km/h). Frontera tak zkušené uživatele elektromobilů asi zrovna neosloví, může ale zaujmout řidiče přecházející na elektromobil z vozu se spalovacím motorem. Podvozek je nastaven spíše komfortněji, aby dokázal odfiltrovat nerovnosti silnic – ty české nevyjímaje, a díky nízkému těžišti, které zajišťuje baterie v podlaze, se vůz v zatáčkách příliš nenaklání – z hlediska pohodlí při cestování se nám Frontera líbila.

Klíčovou otázkou u každého elektromobilu je kapacita baterie a reálný dojezd. Opel Frontera Electric přichází na trh se dvěma variantami akumulátoru. Základní verze využívá baterii LFP o kapacitě 44 kWh (využitelná 42,8 kWh), která podle metodiky WLTP slibuje dojezd přibližně 305 kilometrů na jedno nabití a tato baterie byla také v námi testovaném automobilu. Bohužel, jak se v praxi ukázalo, reálný dojezd je někde u 200 kilometrové hranice, a to i při jízdě s lehkou nohou za ideálních podmínek. Průměrná spotřeba je tedy těsně u 20 kWh/100 km, což je opravdu dost – jedná se o vypočtenou hodnotu, auto totiž neukazuje spotřebu! Proč? Aby nebylo na první pohled vidět, jak je vysoká? Tento problém s vysokou spotřebou a nemožností vidět ji na přístrojovém panelu nebo infotainmentu se týká i koncernových sourozenců tohoto opelu, tedy Citrënu ë-C3 Aircross a jeho menšího bratra ë-C3, kteří používají shodnou techniku. Frontera Electric je tak městské, maximálně příměstské auto, což je vzhledem k prostornosti opravdu velká škoda.

Ještě dodejme, že objednat lze i vůz s akumulátorem o kapacitě 54 kWh (využitelná kapacita 52 kWh), a že jde taktéž o LFP baterku, což je dobrá zpráva, protože tato baterie lépe snáší nabíjení do plna, což v případě potřeby zlepší dojezd na jedno nabití (deklarovaný dojezd 408 kilometrů podle standardu WLTP je ale dle našeho názoru taktéž nereálný). Baterie pro Opel Frontera a jeho sourozence vyrábí firma SVOLT.

Nabíjecí křivka nás úplně nenadchla, vyložený průšvih to však není

Na cestách nabíjejte maximálně do 80%
Nabíjení je u Frontery vyřešeno standardním způsobem. Na rychlonabíjecích stanicích se stejnosměrným proudem (DC) dokáže vůz údajně přijímat výkon až 100 kW. To by znamenalo, že z 20 na 80% kapacity baterie se dostanete za zhruba 30 minut. Nám se ale takového nabíjecího výkonu nikdy nepodařilo dosáhnout (dosáhli jsme max. 90 kWh) a čas trávený u nabíječky byl běžně daleko delší. Už vůbec se pak nevyplatí čekat na nabití do 100%, protože od 80% rychlost nabíjení klesá – to je běžné u všech elektromobilů a děje se tak z důvodu ochrany baterie, u Frontery však nabíjecí výkon klesne velmi výrazně.

Pro domácí nabíjení z wallboxu či AC nabíjení na veřejných nabíječkách, je vůz vybaven palubní třífázovou nabíječkou o výkonu 11 kW, která zajistí plné nabití 44 kWh baterie přibližně za 5 hodin. Nabíjet lze přirozeně i z běžné zásuvky na 230V, jen si musíte dokoupit potřebnou nabíječku. K vozidlu totiž dostanete jen kabel pro AC nabíjení.

Stav nabití akumulátoru a odhadovaný (spíš vybájený) dojezd vůz ukazuje, spotřebu ale ne

Vysoké zatížení střechy, ale jen lehký přívěs
Pokud jste vyznavači kempování, určitě vás zaujme možnost statického zatížení střechy až 240 kilogramy. Na druhou stranu, 4385 mm dlouhý a 2020 mm široký vůz s výškou 1635 až 1655 mm smí táhnout jen 350 kilogramů těžký vlek, což je žalostně málo. Možnost mít zde tažné zařízení tak prakticky postrádá smysl. Frontera také nenabízí tepelné čerpadlo, a to ani za příplatek, což její spotřebu bude v zimních měsících nepříjemně zvyšovat. Zmínit musíme i prakticky nepoužitelnou aplikaci na mobilní telefon, a to bude v očích řady motoristů velký handicap. Absolutně mimo naše chápání je pak startování klíčkem, který navíc působí dost chatrně. Tohle už mezi elektromobily zavání automobilovým středověkem.

Zajímavé možnosti záruky
Čím vůz mile překvapí, jsou možnosti záruky. Standardně je na baterii 8 let nebo 160 000 kilometrů, podle toho, co nastane dříve a na zbytek vozu 5 let či 60 000 km – první 2 roky je záruka bez omezení kilometrů. Už od 8119 Kč si ale můžete záruku rozšířit na 8 let/200 000 km, tedy na záruku poskytovanou na akumulátor a to je podle nás velice zajímavá možnost. Připlatit si lze ještě kompletní servis včetně dílů a opět se jedná o velice příjemné částky.

Dle výrobce umí Frontera dobíjet rychlostí až 100 kWh, nám se jednou podařilo dosáhnout maxima 90 kWh, jinak jsme se pohybovali nejvýš okolo 70 kWh

A to nejdůležitější, plně elektrický Opel Frontera se v základu (výbava Edition) nabízí za 649 990 Kč, což je velmi lákavá cena. Zde ale není řada prvků výbavy, jako třeba obrazovka infotainmentu – místo ní je zde držák na mobilní telefon, případně si lze obrazovku za 27 000 Kč připlatit. Vyšší výbava GS za 699 990 Kč ji má, chybí zde ale zimní paket (výhřev čelního skla, volantu a předních sedadel), který je za příplatek 18 000 Kč a v základní výbavě jej vůbec nejde získat. Dle našeho soudu je zimní balíček (v ceníku označený jako „Sada zima“) nutnost pro každý elektromobil, takže si vůz v základu vůbec neumíme představit. Provedení XL značící větší baterii je vždy za příplatek 60 000 Kč. Ideální konfigurace je tedy dle naší redakce  Frontera Electric XL ve výbavě GS + Sada zima, celkem za 777 990 Kč.