Škoda Tudor: koncept, který záhadně zmizel, má dodnes co říct

Toto auto nevzniklo pro sériovou výrobu. Cílem konceptu Škoda Tudor bylo v roce 2002 ukázat potenciál českých designérů. A právě to vůz dokázal. Navíc položil základ světelného podpisu ve tvaru písmene C. Automobilka o tento unikát ale málem přišla.

Čtyřmístné kupé Škoda Tudor kombinuje nadčasovou eleganci se sportovní dravostí. Dnes je vůz vystaven v depozitáři Škoda muzea v Mladé Boleslavi. U jeho zrodu stál v roce 2000 Wilfried Bockelmann, tehdejší šéf oblasti Technického vývoje ve Škoda Auto.

„V roce 2000 jsme od Wilfrieda Bockelmanna dostali za úkol navrhnout nějaká další auta mimo tehdy produkovanou trojici Fabia, Octavia a Superb,“ vzpomíná Zdeněk Cibulka, který tehdy i dnes pracoval v oddělení Škoda Design. „Vznikly tak třeba Fabia pick-up, Octavia kabriolet či Superb ve variantě kombi. Od začátku bylo jasné, že se sériově vyrábět nebudou, ale šlo o to ukázat naši kompetenci ke složitějším úkolům, zkrátka čeho všeho jsou designéři v Mladé Boleslavi schopni.“

Tvář Superbu vůz původně neměl mít
Pod vedením tehdejšího šéfdesignéra Thomase Ingenlatha navrhl Zdeněk Cibulka elegantní kupé s názvem Tudor. A to Wilfrieda Bockelmanna zaujalo nejvíc. Další práce pokračovaly díky sehranému a nadšenému týmu lidí v oddělení designu velmi rychle. Pro výsledek práce designéra je klíčovým faktorem práce dobrého modeláře. Model vznikl v měřítku 1:4 a ten se v počítači zvětšil a z něj se rovnou vyráběly díly pro plastový model ve skutečné velikosti. A pak hned následoval finální vůz. To vše během několika měsíců.

Kromě dvojice bočních dveří a pozvolna klesající linie střechy na autě zaujmou při pohledu z boku dvě stoupající linie. Jedna vychází od předních světlometů a přechází ve spodní okraj bočních oken. Druhá níže položená začíná u klik dveří a pokračuje nad zadními blatníky. Uprostřed se protínají a vytvářejí dynamické rozšíření blatníků zadních kol.

„V nákresech nejdřív auto vypadalo úplně jinak, navrhli jsme totiž kompletně nový showcar s originální přední i zadní částí, odlišný od aktuální produkce,“ popisuje Zdeněk Cibulka. „Dostali jsme zelenou k tomu, nechat vyrobit maketu, museli jsme ale vzhled přece jen více přiblížit nějakému sériovému autu, konkrétně modelu Superb.“ Ze sériového modelu Superb proto byla bez větších změn převzatá přední maska a až na odlišná světla i zadní partie vozu.

Ovšem originální byla zadní světla s na svou dobu odvážným řešením. „Tehdy se světla dělala tak, že se udělala komora, do ní se daly žárovky a práce designéra spočívala jen v návrhu obrysového tvaru světla,“ vzpomíná Zdeněk Cibulka. Tudor však nemá směrové a zpětné světlo umístěné vedle sebe, jak se to dělalo do té doby, ale oranžová žárovka směrového světla je ukryta za reflektorem zpětného světla. Světlo žárovky blinkru se odráží od odrazové plochy a svítí okolo reflektoru zpětného světla.

„Právě tady se navíc začal rodit typický světelný podpis ve tvaru písmene C, který se naplno rozvinul u Octavie druhé generace,“ poznamenává Cibulka. Červené krycí sklo zadních světel je totiž uspořádáno do tří stran obvodu reflektoru.

Komfortní interiér se sportovním nádechem
Interiér konceptu byl zhotoven z mimořádně kvalitních materiálů v barvách Onyx a Ivory. Palubní desce dominuje tříramenný sportovní volant a dva displeje. Pod výdechy klimatizace je velkoplošný displej navigace, druhý na středovém panelu palubní desky byl zamýšlen k ovládání klimatizace. Horizontální lišta z matného hliníku dává interiéru sportovní nádech, stejně jako hliníkové stupnice kontrolních přístrojů v chronografickém stylu.

Sportovní byla také pohonná jednotka – silný šestiválec 2.8 30V s výkonem 142 kW. Ten byl spojen s manuální pětistupňovou převodovkou. Vůz měl pohon přední nápravy, stejně jako všechny vozy Škoda tehdejší produkce.

Stylizovaný nápis na zadních dveřích byl jedním z nejvíce charakteristických detailů konceptu Škoda Tudor. Zajímavostí je, že se už tehdy designéři při návrhu fontu inspirovali českým křišťálem. „Hledali jsme nějaké písmo pro název modelu, odlišné od tehdejšího oficiálního fontu, něco jednoduchého, ale přitom výrazného,“ říká Zdeněk Cibulka. Ostře řezané písmo bylo plastické a připomínalo tak broušené sklo, jehož další interpretace se pak o několik let později rozvinuly do celého tvarosloví, které můžeme vidět na všech současných modelech Škoda.

Původní šedohnědá metalíza se těsně před premiérou změnila na tmavě červenou. Tudor se poprvé ukázal veřejnosti na autosalonu v Ženevě v roce 2002 a vzbudil obdivné reakce. Následně byl vystaven pro českou veřejnost ve Škoda muzeu v Mladé Boleslavi.

Ukradený Tudor se nakonec našel
Dramatické okolnosti provázely koncept při zapůjčení na výstavu do Indie. Po výstavě se vůz ztratil a bylo po něm vyhlášeno pátrání. Našel se až po několika měsících, odstavený v hale na vlakovém nádraží. Po návratu do České republiky se musel kompletně renovovat do dnešní podoby. „Ještě dnes, když auto v muzeu vidím, cítím hrdost na to, jaké auto se nám tehdy podařilo navrhnout,“ uzavírá vzpomínání nad Tudorem Zdeněk Cibulka.

Zdeněk Cibulka

Zdeněk Cibulka
Do oddělení designu Škoda Auto nastoupil v roce 1995 a dnes zde působí na pozici odborného koordinátora exteriérového designu. Jeho otisk nese například Superb první generace nebo Octavia a Superb druhé generace. Jako jeden ze služebně nejstarších členů týmu designérů v Mladé Boleslavi se podílí i na vývoji aktuálních a budoucích modelů značky Škoda. „Při návrhu nového auta samozřejmě vždy zohledňujeme přání a požadavky našich zákazníků, ale pro mě je hned od začátku minimálně stejně důležité, aby se design líbil i mně samotnému,“ shrnuje svoje hlavní krédo Zdeněk Cibulka.

Jméno Tudor v historii automobilky
Modelem Tudor automobilka obnovila výrobu po druhé světové válce. Škoda 1101 vycházela z předválečných modelů Popular, nesla i stejné číselné označení jako typ montovaný během války. Vůz představený v květnu 1946 měl ale výrazně přepracovaný design. Automobilka tehdy byla věrná strohému číselnému označení Š1101, motoristé si oblíbený a spolehlivý automobil pokřtili sami podle dvoudveřové karoserie, z anglického „two-door“ vzniklo české Tudor.

Původní Škoda Tudor

Tento název se rychle ujal a byl používán i pro další karosářské verze, ať již šlo o čtyřdveřový sedan nebo kombi. Nechyběl ani kabriolet nebo otevřený vojenský či policejní vůz. V roce 1948 dostala řada Tudor facelift a byla přečíslován na typ Š1102. Do konce výroby v roce 1952 vzniklo skoro 67 000 vozů. Více než dvě třetiny produkce šly na export. Tudor tak jezdil v hojném počtu v Pákistánu, Austrálii nebo Brazílii. Na evropském trhu se jich nejvíce prodalo v Nizozemí a Polsku.

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.