Rallyová Mekka: Cesta na Col de Turini

Nenápadný průsmyk v hustých smrkových lesích nad Mentonem je posvátným místem všech fanoušků rallye. Na jeho opěrných žulových zdech je tisíckrát popsaná tenká hranice mezi úspěchem a zapomněním. Právě tady se za doprovodu bengálských ohňů diváků mění vítězové v legendy. Vítejte na nejslavnější rychlostní zkoušce celého seriálu WRC, na Col de Turini.

Interiér restaurace je jako muzeum tohoto místa, plný fotografií slavných jezdců a jejich vozů i novinových výstřižků

Naši cestu na slavný průsmyk začneme v Nice. Projedeme se úseky, které znáte z bondovek, silnicí zbudovanou Napoleonem k dobytí Itálie (i ta je mezi řidiči skutečnou legendou), a také legendárním městským okruhem Formule 1 v Monaku. Můžete projet křížem krážem celý svět, ale takhle zajímavou kombinaci zážitků na 140 kilometrech nikde jinde nenajdete!

Mezi monackými obrubníky
V první části naší cesty vyměníme placenou dálnici A8, lemující celé Azurové pobřeží, za pobřežní silnici M2654 s názvem Grande Corniche. Při průjezdu Nice je velmi dobře značená, takže nezabloudíte. Její první část vás vede vysoko nad malebným poloostrovem Saint-Jean-Cap-Ferrat s honosnými vilami klasického střihu, přes průsmyk Eze a po nádherných, poměrně řídce osídlených kopcích, o které se kdesi v hloubi tříští azurově modré moře.

Silnice se příjemně klikatí, ale to ještě není nic proti tomu, co nás teprve čeká. Ve voze se sportovním podvozkem vás čeká excelentní svezení. Zhruba po 20 kilometrech projedete městečkem La Turbie, za kterým odbočíte doprava na Monako a pak asi deseti serpentinami sjedete dolů do města. Zhruba v polovině jízdy dolů se před vámi otevře známé panorama zátoky s výškovými budovami. Je to jedna ze slavných cest, po kterých se proháněla kněžna Grace ve svých oblíbených kabrioletech.

Ve městě symbolizujícím luxus se samozřejmě sluší projet okruh Formule 1. Začneme na náměstí Place du Casino. Za fontánou odbočíme první ulicí doprava do sjezdu ústícího přes zatáčku Mirabeu do nejostřejší šikany šampionátu u Grand Hotelu. Červenobílé obrubníky vás nenechají na pochybách, kde se právě nacházíte. Mimochodem, je to tu opravdu těsné. Následují dvě pravé zatáčky pasáže Portier a tunel, za kterým už je přístav se šikanou u bazénu, v níž je busta slavného místního rodáka Louise Chirona. Za přístavem nás pravá zatáčka Rascasse s malou kavárničkou dovede až do cílové rovinky, na jejímž konci městský okruh opouštíme a podél moře pokračujeme po silnici D6007 směrem na Menton. To je poslední francouzské město na Azurovém pobřeží, připomínající svým umístěním v široké zátoce s pláží menší a komornější Nice.

Strmé stoupání za Mentonem
Uprostřed města odbočíte ostře vlevo na silnici č. D2566 směrem na Sospel, ležící přibližně v polovině cesty na Col. Už první úsek stoupání před Castillonem je fantastický. Je tu dobrý povrch se skvělou přilnavostí a parádní kombinace rychlých zatáček i těsně utažených vracáků. Za Castillonem pokračujeme do Sospelu tunelem, za kterým následuje přibližně sedmikilometrové klesání až do města. V Sospelu odbočte vlevo a těšte se na pořádnou jízdu. Zbývá totiž pořád víc než 1000 výškových metrů na necelých 24 kilometrech!

Klikaté finále
Za Sospelem se vinou vyšší nadmořské výšky a drsnějších zim o dost zhorší povrch silnice. Podél strmých skal na levé straně se protáhneme k fantastickému úseku kousek před Moulinetem, kde jsou nádherné terasovité serpentiny, ze kterých je krásný výhled do údolí a silnici pod vámi. Je to skvělý ateliér na focení aut.

Za Moulinetem se silnice opět mění. Úzké serpentiny jsou najednou pouze zaříznuté do vrstevnic svahů a okolní les se s přibývající výškou mění v jehličnatý. Rychlejší úseky střídají ostré 180° zatáčky, což musí být při soutěžích náročně na správné brždění, zvláště v místních proměnlivých podmínkách. Mimochodem, stopy po závodních pneumatikách jsou v každé zatáčce už od Sospelu. Před samotným vrcholem je ještě krásná kombinace osmi ostrých vracáků v posledních serpentinách a svižnější kilometr s několika docela rychlými zatáčkami těsně před parkovištěm ve výšce 1607 metrů nad mořem.

Vrchol je tvořený třemi malými hotely s restauracemi a velkým parkovištěm mezi nimi, po kterém vždy projíždějí soutěžní auta podle toho, v jakém směru se rychlostní zkouška jede. Vystupujeme a užíváme si atmosféru podvečerního Turini. Místa, kde posádky s pány Zapadlem a Blahnou v závěru 70. let učinily vítězstvím ve třídě 2 legendu z vozu Škoda 130RS, a kde si důležité úspěchy připsal i Freddy Loix s vozem Škoda Fabia S2000 či Jan Kopecký, Andreas Mikkelsen nebo Kalle Rovanperä za volantem mimořádně úspěšného vozu Škoda Fabia R5 (nyní značené Rally2).

Rozhodně navštivte místní restauraci hned u silnice, jejíž interiér je jako muzeum tohoto místa. Na jejích stěnách najdete kromě jiných slavných jezdců i fotografie posádek, které zde proháněly škodovky a nechybí ani snímky jejich strojů.

Ráj fanoušků rallye a milovníků volantu
Přesně úhlopříčně od místa, kterým jsme na parkoviště vyjeli od Sospelu, ústí na vrchol Col de Turini ještě jedna cesta ze směru od La Bollene-Vésubie. Právě mezi Sospelem a La Bollene se obvykle slavná rychlostní zkouška přes Col de Turini jede. Na druhé straně je lepší povrch, nádherné výhledy na hory francouzsko-italského pomezí a také pestřejší kombinace zatáček různých poloměrů.

Posledním tipem je báječná klikatka do Lucéramu. K ní se dostanete, když z vrchního parkoviště odbočíte doprava na vesničku Peira Cava. Je to necelých šest kilometrů mírného klesání po příjemně svižné silnici na hřebenu masivu Colu. Kousek za vesnicí najdete odbočku vlevo na silnici D21 složenou ze 16 těsně za sebou poskládaných serpentin, které jsou vidět jako na dlani. Je to krásně komorní silnice vytesaná do skal, se strmými srázy všude kolem, kde jen stěží někoho potkáte.

Budete-li mít někdy cestu do jižní Francie, Col de Turini rozhodně stojí za návštěvu!

 

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.