Opel Corsa C (2000 – 2006): malý blesk má jiskru

Třetí generace Opelu Corsa se stále těší nemalému zájmu motoristů. Důvodem je jak nadčasový vzhled, tak příjemná ovladatelnost a úsporné motory.

Model Corsa třetí generace vyjel pod označením C. Německá automobilka s bleskem ve znaku jej uvedla již v roce 2000 ve třídveřové verzi hatchback. Pětidveřový model následoval o rok později. Ve výrobě vůz vydržel do roku 2006, kdy jej nahradil stejnojmenný automobil čtvrté generace. Ale ještě než k tomu došlo, prošlo vozidlo v roce 2004 menším faceliftem a pod kapotu se začal montovat maloobjemový turbodiesel 1.3 CDTi od italského Fiatu.

Corsa C absolvovala nárazový test Euro NCAP v roce 2002 s výsledkem 4 hvězdičky z 5 možných za ochranu posádky, což není vůbec špatné. I z tohoto pohledu je tedy mezi ojetinami lákavou nabídkou. A to jsme ještě nezmínili příznivé ceny na trhu s ojetými vozy. Naopak jasné minus představuje velice chudá základní výbava – těmto verzím se určitě vyhněte a raději vybírejte z lépe vybavených provedení (nezřídka jde o ojetiny z dovozu ze sousedního Německa).

Nabídka místa pro posádku odpovídá třídě malých aut a době vzniku vozidla – nečekejte tedy zázraky, vyloženě zlé to ale také není. Pochvalu si zaslouží přehledná palubní deska a celkem pohodlná sedadla. Zavazadelník o objemu 260 litrů ale není žádné terno ani v rámci třídy, kde představuje maximálně průměr. Nicméně jde o malý automobil, který si motoristé mnohdy pořizují jako vůbec první vůz, případně jako druhé auto do rodiny a v tomto případě by kapacita zavazadlového prostoru mohla stačit. Zde se sluší dodat, že Corsa je oblíbená i u starších párů, kterým svými rozměry a nabídkou místa vyhovuje.

Podvozek má spíše tužší naladění, nějakého omezeného komfortu se ale obávat nemusíte. Corsa díky tomuto nastavení dobře drží jízdní stopu a to jak v zatáčkách, tak třeba při náhlém vyhýbacím manévru, což je jistě velké plus. Avšak celkový pocit z jízdy hodně ovlivňuje pohonná jednotka a tu se vyplatí volit tak, aby si s vozem dobře poradila. To totiž neplatí pro základní benzinový tříválec 1.0 12V o výkonu 43 nebo 44 kW (60 koní), který platí za skutečného lenocha.

Rozhodně lepší volbou je čtyřválec 1.2 16V pracující s výkonem 55 nebo 59 kW či ještě silnější čtrnáctistovka nabízející výkon 66 kW (90 koní). Nejvíce sil z benzinových motorizací má agregát 1.8 16V, jehož 92 kW (125 koní) umí s malou Corsou pěkně zacvičit. Tento motor se montoval do provedení GSi, které je dnes už spíše vzácností.

Nejslabší turbodiesel jsme již zmínily. Italský motor 1.3 CDTi o výkonu 51 kW je velice úsporný, ale mnoho sil nepobral. Navíc platí za dost problematický. Potíže se ale nevyhýbají ani jiným turbodieselům v nabídce. Od počátku výroby se montovaly jednotky 1.7 DI/48 kW (65 koní) a 1.7 DTi/55 kW. Zejména první z nich postrádá pár koní, ani jeden se ale neřadí mezi spolehlivé agregáty. Lepší volbou je dostatečně silný turbodiesel 1.7 CDTi disponující výkonem 74 kW (rovných 100 koní).

Častějším problémem naftových motorizací je zvýšená spotřeba motorového oleje. Nejmenší z nich 1.3 CDTi navíc trpí závažnými potížemi plynoucími z nadměrného opotřebení, mezi něž patří problémy se vstřikovači, turbem nebo dokonce přidírání motoru. „Naftové sedmnáctistovky více zatěžují přední nápravu, což se negativně projevuje na kratší životnosti zavěšení kol,“ vysvětluje Jindřich Topol, manažer výkupu AAA AUTO. Vůle na přední nápravě se objevují i u jiných motorizací, ale ne tak často jako u těchto těžkých turbodieselů.

U všech motorizací se občas vyskytují úniky oleje, vyloučit nelze ani únik převodového oleje. Známé jsou poruchy alternátoru, netěsnosti vodního čerpadla či závady stěračů. „Některé vozy mají volné závěsy dveří, vyloučit nelze zvlněné brzdové kotouče či nadměrně opotřebená ložiska kol. Jejich špatný stav při testovací jízdě prozradí typické hučení,“ radí zástupce AAA AUTO, jak odhalit případné problémy.

Výfuk nezřídka trápí koroze, kterou nelze vyloučit ani na některých místech karoserie. „Častou závadou je rozsypaný nebo nedopisující displej umístěný uprostřed palubní desky. Při zkoušce výbavy nezapomeňte ale ani na klimatizaci – pokud jí vůz má, protože mnohdy nefunguje. Totéž platí také pro originální autorádia, která jsou svou poruchovostí známá,“ upozorňuje Jindřich Topol z AAA AUTO. Prověrku si samozřejmě zaslouží i další prvky výbavy, jako je centrální zamykání nebo třeba elektrické ovládání oken.

Opel Corsa C není bezproblémovým vozem, na druhou stranu představuje zajímavou cenovou nabídku ve stále líbivém kabátě. Pokud výběr ojetiny neuspěcháte, máte i v tomto případě šanci pořídit si auto, které svou práci odvede a ostudu rozhodně neudělá.

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.