Kia Cerato (2004 – 2006): utajený dobrý sluha

Model Cerato, automobil s poměrně jednoduchou technikou, ale i dobrou výbavou a solidními jízdními vlastnostmi řada zájemců o ojetinu přehlíží. Přitom by v něm za příznivou cenu mohli najít dobrého sluhu.

Model Carato je zájemci o ojetý vůz neprávem přehlížený. Na vině bude kombinace několika faktorů, k nimž patří menší počet ojetin na trhu, nevýrazný design a fakt, že korejské automobily česká motoristická veřejnost začala více vnímat až po uvedení modelů Hyundai i30 a Kia Ceed. Druhý z nich právě Cerato nahradil ve výrobním programu automobilky. Kia Cerato se tak vyráběla jen v letech 2004 až 2006 a svůj krátký životní cyklus prožila bez faceliftu nebo modernizace. Poslední vozy se doprodávaly ještě v roce 2007 a tento rok tak může být zaznamenán v technickém průkazu.

Cerato opouštělo výrobní linky ve dvou karosářských verzích: hatchback a sedan. K pohonu používá osvědčené benzinové a vznětové agregáty. Zatímco sedan měl výstavní premiéru na autosalonu v belgickém Bruselu v roce 2004 a nahradil tak ve výrobním programu automobilky model Shuma/Shuma II, hatchback si odbyl výstavní premiéru o pár týdnů později. Stalo se tak téhož roku na březnovém autosalonu v Ženevě. Ne všude se ale novinka dočkala uvedení pod jménem Cerato, na některých trzích se totiž vůz prodával pod jménem Spectra.

Dílenským zpracováním a použitými materiály je model Cerato jakousi spojkou mezi staršími korejskými vozy a svým nástupce Ceedem. Je zde už citelně znát snaha o zlepšení tradičně slabých míst u korejských automobilů, ale v některých ohledech je tato snaha ještě ne zcela dotažená, jako je tomu v případě Ceedu. Cerato i tak ale představuje opravdu zajímavou příležitost pro všechny zájemce o nenáročnou ojetinu v dané cenové třídě.

Ke slabším místům vozu patří některé plasty v interiéru, stále působící lacině. Pravda, už jich není tolik jako u starších modelů korejských aut. Rezervy jsou i ve slícování některých dílů. Na druhou stranu interiéru dominuje designově zdařilá palubní deska, která zejména ve dvoubarevném provedení nevypadá vůbec špatně. Pochvalu si zaslouží vnitřní prostornost – tísnit se zde nebudou ani cestující na zadních sedadlech. Kladně hodnotíme také objemnou schránku před spolujezdcem a přítomnost držáků nápojů. Zavazadelník hatchbacku disponuje objemem 345 litrů, což je sice lehce podprůměrná, ale stále akceptovatelná hodnota v rámci nižší střední třídy. Sedan má zavazadlový prostor o shodném objemu, což už tak dobře hodnotit nelze. Navíc jej zde z povahy konstrukce nelze „rozšířit“ naložením až po střechu.

Bariérový test Euro NCAP prodělala Kia Cerato až v roce 2006, a to s výsledkem tři hvězdičky z pěti možných za ochranu posádky při nárazu, což není zrovna oslnivý výsledek. Stejně byla hodnocena ochrana dětí cestujících v autosedačkách. Pro kontrast uveďme, že za srovnatelnou cenu, jako stojí Cerato ve slušném stavu, lze dnes (začátek roku 2021) pořídit třeba Mercedes třídy C (typ W203) s výrazně bohatší výbavou ale i větším nájezdem, který získal pětihvězdičkové, tedy maximální hodnocení v testu Euro NCAP už v roce 2002 – avšak pořizovací cena nového vozu byla samozřejmě úplně jiná.

Po stránce jízdních vlastností si Cerato nestojí vůbec špatně. Má příjemně naladěný podvozek, poskytující dostatek komfortu, přestože není až tak měkký, jako má jeho předchůdce Shuma. Proti té je posun v oblasti jízdních vlastností naprosto nepřehlédnutelný, kladně hodnotíme i přesné řazení. Výtku ale máme ke zvýšené hladině aerodynamického hluku ve vyšších rychlostech.

U motorů si můžete všimnout přenosu drobných vibrací do interiéru a nárůstu hladiny hluku při vyšších otáčkách. Jako vhodná pohonná jednotka se jeví zážehová šestnáctistovka. Agregát 1.6 16V zde představuje základní motorizaci, s výkonem 77 kW ale nezklame ani náročnější motoristy. Pracuje úsporněji než silnější 2.0 16V s výkonem 105 kW a navíc je také více vozů se šestnáctistovkou na trhu. Kromě těchto dvou benzinových motorů ale lze volit i mezi třemi turbodiesely se systémem vstřikování common rail.

Z počátku výroby byl v nabídce jen největší z nich. Jednotka 2.0 CRDi o výkonu 83 kW sice má sil dostatek a je i úsporná, ale z hlediska spolehlivosti nepředstavuje ideální volbu. Nejmenším z nabídky naftových motorů je od roku 2005 montovaný čtyřválec 1.5 CRDi, pracující se zcela vyhovujícím výkonem 75 kW. Výhodou tohoto motoru je opravdu nízká spotřeba, stejně jako je tomu v případě jednotky 1.6 CRDi/85 kW uvedené v roce 2006.

K častěji se vyskytujícím závadám Kie Cerato patří potíže s naftovým čerpadlem u turbodieselu 2.0 CRDi, známé jsou i problémy se vstřikovači. U řady vozidel bez ohledu na motorizaci se můžete setkat s nadměrným opotřebením podvozkových komponent. „Vůle v čepech a silentblocích jsou zde častější,“ potvrzuje Jindřich Topol, manažer výkupu AAA AUTO. Vyloučit nelze ani vůle v řízení a řazení.

„Známé jsou i poruchy imobilizéru, občas se vyskytne problém s elektrickou výbavou nebo nefunkční klimatizací,“ pokračuje zástupce AAA AUTO. Poruchy se objevují na vnějším osvětlení automobilu, výjimku nepředstavují nadměrně opotřebené tlumiče pérování, vyloučit nelze ani nadměrné opotřebení ložisek kol. Jejich nevyhovující stav pak prozradí typické hučení. Před pořízením vozu prověřte také funkčnost ABS.

„Mnoho těchto vozidel se potýká s korozí v oblasti lemů blatníků a to především těch zadních, prověrku si ale zaslouží i prahy vozu,“ nabádá Jindřich Topol z AAA AUTO. Taktéž na kapotě se někdy objevují stopy koroze, což je důsledek poškození laku od odletujících kamínků. Obecně Kia Cerato není vůbec špatné auto a vzhledem k pořizovací ceně může být až nečekaně dobrou volbou. Stejně jako u jiných ojetých automobilů je zde ale třeba vybírat mezi zachovalejšími kusy, což vzhledem k velmi omezené nabídce ojetin nemusí být vždy úplně snadné.