Jak sedět za volantem, aby to bylo bezpečné?

Co je to submarining, proč si v autě dávat pěst nad hlavu a kdy se raději nepotkávat s airbagem? A jak správně sedět za volantem? Přečtěte si rady, jak se usadit pohodlně i bezpečně.

I když si většina řidičů myslí, že na správné poloze v autě přece nic není, opak bývá až příliš často pravdou. „Abychom mohli vůz dobře ovládat, je správné usazení těla zásadní. Je nutné na všechny ovládací prvky – tedy především volant a pedály – dobře dosáhnout, aniž by se tělo muselo jakkoli složitě hýbat,“ říká Robert Šťastný, jeden ze členů týmu Výzkumu dopravní bezpečnosti Škoda Auto.

Ani blízko, ani daleko
To, že při řízení nemáme „ležet“, je podstatné ze tří důvodů. Kromě bezpečného výhledu a zmiňovaného ovládání vozu, také proto, že když máme mezi tělem a bezpečnostním pásem mezeru, pás nás při případném nárazu nezachytí a tělo má tendenci podklouzávat pod ním. „Existuje pro to dokonce odborný termín submarining – tělo podjede a člověk se za pás chytí pod krkem a může se škrtit,“ doplňuje expert.

Sedák a opěradlo mají svírat téměř pravý úhel i z důvodu lepšího „čtení“ vozu, tedy vycítění, co auto dělá. Právě proto jsou v tomto úhlu vyráběny i sedadla do závodních automobilů – pokusáme se to lépe vysvětlit: Řidič totiž při sezení v takto ideálním úhlu vnímá chování vozu zadkem, prostě třeba vznikající smyk lépe ucítíte, jako kdyby vám sedačka pod zadkem ujížděla. Správné sezení má ale vliv i na držení volantu, což je zásadní pro co největší manévrovatelnost – k tomu se za chvilku vrátíme.

Důležité je i podélné nastavení sedačky. „Nohy se nikdy nesmí plně propnout, a to ani při plném sešlápnutí pedálu až na podlahu. Vždy musí zůstat aspoň trochu pokrčené – jinak při nárazu do sebe kosti v kloubech zajedou jako madlo deštníku,“ vysvětluje Šťastný.

Volant se má držet v poloze „tři čtvrtě na tři“.

Podobně je třeba uvažovat ohledně držení volantu. Opět nedovolte rukám propnout se v kloubech. Správně budete volant držet v místech, kam ukazují hodinové ručičky ve tři čtvrtě na tři. Díky tomuto úchopu mají ruce mnohem větší manévrovací rozsah bez nutnosti přehmátnout – schválně si to vyzkoušejte při stání na místě, kam až takto dokážete otočit volant, aniž byste jej pustili. Dnešní volanty tento úchop často usnadňují tvarováním – v těch správných místech jsou vybrané a naopak rozšířené tam, kde dlaň najde oporu.

Je to i kvůli bezpečí při aktivaci airbagu: vak ruce odhodí do volného prostoru po stranách a neublíží jim. Důležité je i nebýt u volantu – a tedy airbagu – příliš blízko. Ideální poloha totiž souvisí s časováním vzduchových pytlů; ty tělo nesmějí zachytit, když se naplňují, ani ve chvíli své maximální tvrdosti, nýbrž přesně v momentu, kdy se začnou vyfukovat. Zde je na místě si říci, že airbag se nafukuje rychlostí okolo 200 km/h a to v okamžik, kdy se po nárazu vydá hlava proti němu. Správné načasování je tedy důležité pro maximální bezpečnost.

Jak ukazuje Robert Šťastný z Výzkumu dopravní bezpečnosti Škoda Auto, správnou vzdálenost od volantu jde snadno naměřit.

Recept na ideální vzdálenost sedadla od volantu je snadný. Záda se mají oběma lopatkami pohodlně opírat o opěradlo, pak stačí natáhnout ruku před sebe a zápěstí umístit na horní stranu věnce volantu – v této poloze by měla být vaše ruka jen opravdu trošku pokrčená v lokti. Když pak uchopíte volant ve zmiňované poloze „tři čtvrtě na tři“, jsou paže v loktech trochu pokrčené, zároveň ale nedojde k plnému napnutí ruky ani při zatáčení, kdy se může dostat do horní polohy.

„Zároveň je nutné pamatovat na dostatečně pokrčené nohy – vždy je to kompromis, každý má proporce těla a končetin jiné,“ dodává Šťastný s tím, že dobrým vodítkem je podívat se, jak jsou usazeny zkušební figuríny při nárazových testech.

Výšku sedáku ideálně nastavte tak, aby se vám nad hlavu vešla alespoň zaťatá pěst.

Alespoň po uši
Důležité je i nastavení opěrky hlavy. „Umožňuje-li to její rozsah a výška člověka, ideální je, aby horní okraj opěrky byl stejně vysoko jako vršek hlavy,“ radí odborník. U vysokých postav nevadí, když je opěrka trochu níž, nikdy ale nemá být její horní hrana níž než vršek ucha.

Poslední směr nastavení sedačky je výškový – pomůcka tu zní tak, že mezi hlavu a strop by se na výšku měla vejít zaťatá pěst. Důvodem je to, aby si člověk při případném převrácení vozu nepoškodil krční páteř. U současných vozidel, kde je zpravidla nastavitelný i volant, je třeba nastavení sedadla sladit s nastavením volantu. Ten by neměl zakrývat přístrojový štít, ale kvůli manévrovatelnosti jej nesmíte mít ani utopení v klíně.

Pozornost věnujte také výškovému nastavení bezpečnostních pásů, ideální bývá ukotvení na B-sloupku přibližně ve výšce ucha.

U automobilů s nastavitelnými bezpečnostními pásy pak dbejte na to, aby pás přecházel mezi krkem a ramenem přibližně v polovině, aby nesjížděl, ale ani nemohl přiškrtit – většinou tomu odpovídá výška nastavení pásu na B-sloupku karoserie přibližně ve výšce ucha. Na škodu rozhodně není před jízdou bezpečnostní pás rukou dotáhnout, aby lépe seděl na těle – v případě nárazu pak tělo nejde dopředu tolik, jako když je pás volnější.